Tu pocítíš, že přes rozdíl tříd a názorů, věr a politických stran, náboženstev a jazyků, zájmů a povah je něco společného ve všech lidech, jakési všelidské obcování, nějaká nevýslovná vzájemnost. Já, ty, kdokoliv venku, člověk v Židenicích a člověk v Žižkově nesou v sobě cosi společného, cosi, v čem se navzájem mohou srozumět. Nuže, vyslov to, co je pro všechny stejné a vnitřně sociální, co vychází prostě a jednomyslně ze všech srdcí. Chceš, ó chceš to vyslovit?
Postav se tedy k oknu a řekni: "Zatracené počasí!”